Antonín Dvořák : Kompletní dílo pro housle a klavír (Jiří Vodička / David Mareček)

Antonín Dvořák patří k nejvýznamnějším tuzemským osobnostem, ve světě je nejhranějším českým skladatelem. Myšlenka na nahrávku jeho kompletního díla pro housle a klavír vzešla od generálního ředitele České filharmonie a dnes už renomovaného klavíristy Davida Marečka.

„Náš komplet je světový unikát, dvojalbum obsahuje opravdu všechna Dvořákova komorní díla pro housle a klavír. Ve všech předchozích nahrávacích projektech vždy něco z kompletu chybělo,“ říká Jiří Vodička. Samotné nahrávání CD proběhlo na podzim roku 2023, předcházela mu série koncertních provedení, při kterém si oba hudebníci užili nejenom živého kontaktu s publikem, ale také měli možnost nechat skladby interpretačně dozrát. Zájem o tento projekt trvá, oba pány čeká vystoupení na Pražském jaru 2026 nebo na slovenském festivalu Bratislavské hudobné slavnosti.

Na CD naleznete všech deset skladeb, které pro tuto kombinaci nástrojů Dvořák složil. „V každém z natočených děl stvořil Dvořák jiný hudební svět“, píše v průvodním slově u dvojalba Jan Kachlík. „Neopakoval se, vždy se vydal novou cestou“, pokračuje. Různorodost skladeb v rámci jednoho jediného hudebního druhu, totiž kompozic pro housle a klavír, je podle něj udivující, pro Dvořáka však charakteristická. Jan Kachlík je oprávněně přesvědčen, že bychom jen stěží ve stejné době našli skladatele, který dokázal něco podobného.

Společné album houslisty Jiřího Vodičky a klavíristy Davida Marečka zaujalo i přední světové hudební časopisy. Dostalo se do výběru Editor’s Choice prestižního britského magazínu The Gramophone, jednoho z nejuznávanějších periodik zaměřených na klasickou hudbu. Album navíc získalo prestižní francouzské ocenění Choc de Classica, které se uděluje každý měsíc výjimečným hudebním počinům, a rovněž plný počet pěti „diapasonů“, zlatých ladiček, od stejnojmenného časopisu Diapason. Ten píše, že Jiří Vodička oplývá smyslem pro rytmus a bohatým tónem, typickým pro českou houslovou školu. Dalšími trumfy této nahrávky jsou podle Diapasonu „skvělá akustika Rudolfina“ a „jasný zvuk Steinwaye v rukou Davida Marečka“. Taktéž tuzemská kritika chválou nešetří, uznávaný publicista Milan Bátor nahrávku zařadil do výběru Album týdne, kde mimo jiné zmínil, že pro něj osobně se jedná o album roku v klasické hudbě.